O ZÁMKU
VE VRANOVĚ
TROCHU JINAK...


ADAM JOSEF (1721 - 1784)

   Adam Josef hrabě  Mniszek, jediný syn podčíšníka Jana Mniszka a  Konstancie Bielské, významný člen polské stravovské společnosti.

   V roce 1750, tedy ve svých 29 letech, byl vybrán jako člen korunního poselstva do carské Rusi, v roce 1764 ho stavové regionu Premyśl zvolili za delegáta sejmu.  V roce 1757 mu král August III. udělil čestnou a velmi ceněnou hodnost korunního korouhevníka, z jeho rukou obdržel i řády sv. Stanislava a Bílé orlice. 11. února 1783 získal od císaře Josefa II.  hraběcí patent, v témže roce se stal oficiálním  reprezentantem haličských stavů. Jako plukovník těžké jízdy byl aktivně činný na válečném poli,  proslul ale, zejména v pozdějším věku, i svým vztahem k výtvarnému umění a k literatuře.   

   Jeho první ženou byla předčasně zesnulá Anna Potocká, s druhou manželkou - Felicií Siekierzyňskou - měl pak slepou dceru Cecilii (1785 - po roce 1831), která prožila svůj dospělý život v klášteře, a dále syna Stanislava (1774 - 1846), nejvyššího haličského maršálka a majitele Vranova.

   Patřil k zámožným pozemkovým vlastníkům Rzeci pospolitej. Skromné dědictví po otci poblíž Přemyšlu rozmnožil postupnými nákupy. V  haličských Krysowicích pak vybudoval obdivovanou magátskou rezídenci s 60 hektarovým anglickým parkem, novým kostelem a komplexem bohatě zařízených budov, za které, jak uvádí dobová Geographia E. Kuropatnického, by se nemusel stydět ani monarcha.   

   Jeho velký portrét v řezbovaném, bohatě profilovaném rámu zavěšený v zámecké pracovně ho přibližuje jako stojícího, v mírně podživotní velikosti. Oblečený je do historizujícího celobrnění připomínajícího jeho plukovnickou roli, přes něj položena velkostuha Řádu Bílé orlice, na levém rameni se objevuje křížový odznak téhož řádu s částí nápisu "Pro fide, rege, lege" ("Za víru, krále, zákon"), na nákrční stuze Řád sv. Stanislava.  Vyholená lebka je projevem tzv. sarmatismu, který byl vlastní části polské šlechtické společnosti odvozující svůj původ - podle historicky nedoložené legendy  - od Sarmatů, tedy od starověkého etnika příbuzného se Skyty.  V pozadí na piedestalu položen polský prapor (v červeném poli bílá orlice) připomínající prestižní důstojenství korunního korouhevníka. Letmo provedené budovy na horizontu pravděpodobně naznačují jeho zámky  Krysowice a Nyžiniec.