ALTHANNOVÉ

________________________________________________________________________________________
 

Nejdůležitější rod vranovské historie. Nejprve patřili mezi nevýznamnou nižší šlechtu ve Švábsku, která ale žádnou podstatnou   politickou, ekonomickou či jinou roli nesehrála. Poprvé jsou připomínáni ve 12. století. Ve 14. století se usazují v Horní Falci a v Dolním Bavorsku (město Landshut), kde jsou naposledy zmiňováni v roce 1555. 

Za Wolfganga z Althannu, který přichází někdy okolo roku 1530 do Rakous, nastává postupný vzestup rodu. Jeho syn Kryštof  se stává prezidentem dvorské komory. Kryštofův syn Volf Dětřich kupuje moravská desková dominia Jaroslavice (1609) a Vranov (1618) a patří k významným zemským feudálům – stejně jako jeho starší bratr polní maršálek a první althannský hrabě  Michal Adolf I., který se se svými kariérními úspěchy zařazuje mezi nejpřednější šlechtice Říše.

Významné majetkové, mocenské a společenské úrovně dosahují Althannové (původně Altheimové) právě na Vranově - za Michala Jana II., stavebníka vranovských architektonických skvostů barokního období, a Marie Anny Pignatelli (v první polovině18. století), a to i promyšlenou sňatkovou politikou. Stávají se ministry, důležitými církevními hierarchy, významnými diplomaty a generály, stojí v nepřehlédnutelné přízni císařského dvora.

V druhé polovině 18. století dramatická a sytými barvami přeplněná rodová freska bledne. Poslední vranovští Althannové, ale i příslušníci pobočních linií ztrácejí postupně na významu, jejich majetkový potenciál se snižuje, reprezentují již rod mocensky ochablý.

Žijí dodnes (mimo jiné na svém statku Murstetten v Dolních Rakousích, který kontinuitně drží více jak 400 let), a to v linii pocházející od c. k. komořího, nejvyššího kraječe, soudce nad zápasy a nejvyššího štítonoše v obojích Rakousích Michala Maxmiliána (mladšího bratra posledního althannského držitele Vranova Michala Josefa Althanna).

                                                           ROZROD MICHALO JANOVSKÉ LINIE ALTHANNŮ