O ZÁMKU
VE VRANOVĚ
TROCHU JINAK...


PŘÍRODA VRANOVA A OKOLÍ

_________________________________________________________________________________________


Nad cestou vedoucí z vranovské čtvrti Přední Hamry do Zadních Hamer se tyčí téměř svislé, esteticky působivé srázy tvrdé vrstevnaté horniny vzniklé z hlubinného žulového magmatu, které vyvřelo a ztuhlo pod příkrovem starších hornin. Velkým horotvorným tlakem v době před asi 800 miliony lety, tedy ve starohorách, se pak nerostné součásti vyrovnaly do vrstev a žula se stala orthorulou. Na stejném místě, také ale na skále, na které se tyčí zámek, a na kamenech, z nichž je vyzděná nízká parkánová hradba zámku Vranov nad Dyjí k Vraní věži, nalezneme výjimečnou geologickou raritu -  tzv. PTYGMATICKÉ VRÁSY .  Zřetelně se rýsují v podobě klikatých, světle zabarvených pruhů ortoruly mezi tmavými, skoro černými pruhy amfibolitu (přeměněná hornina z amfibolu a živce). Tyto vrásy, jejichž délka se pohybuje od několika centimetrů až skoro do třiceti metrů, nevznikly působením horotvorného tlaku. Vlivem vysokých teplot a vysokého tlaku v zemských hlubinách se horniny postupně staly plastickými až polotekutými, bítešská ortorula vnikla do vrstevních spár a trhlin staršího amfi- bolitu, překonávala odpor a zklikatila se. Provrásnění se uskutečnilo v několika fázích po sobě v době asi před 700 až 300 miliony lety.

Zajímavým geologickým úkazem v katastru Vranova jsou i tzv. LEDOVÉ SLUJE, které nalezneme na skalním ostrohu obtékaném v úzkém zákrutu řekou Dyjí. Je tvořen tzv. bítešskou ortorulou rozpukanou křížícími se trhlinami. Rychlým prohlubováním údolí - při velké strmosti terénu a příznivém směru puklin - došlo k porušení jeho stability. Vytvořila se zde tři velká suťová pole s bloky horniny vážícími i mnoho desítek tun. V systému svislých rozsedlin pak vznikly sluje, mezi nimiž jsou vzájemně propojené volné prostory. Hlavní z nich je 200 m dlouhá a 60 m vysoká. V menších dutinách zůstává sníh a led ještě dlouho do pozdního jara. Význačným jevem je tvorba ledové výzdoby v hlubších částech rozsedlin, a zřejmě i sutí. Led vzniká při jarním tání tak, že voda zatékající po podzemí namrzá na silně podchlazených kamenných blocích. Nejhlubší podzemní prostory jsou pravděpodobně zaledněny trvale. Teplota v přístupných slujích kolísá v roz- mezí minus 8 až plus 6 st.C.



 

Mezi základní přírodní charakteristiky Vranova patří podhorský CHARAKTER KLIMATU. Vlivem blízkého braitavského hřbetu a inverzní polohy hlubokého říčního údolí má místní klima poměrně neobvyklé charakteristiky. Teplota se na braitavském vrchu pohybuje v průměru okolo 7 st. Srážkový průměr zde dosahuje hodnoty kolem 620 mm.
 

BOTANICKÉ BOHATSTVÍ vranovského území je velmi pestré. Údolí i jeho okolní svahy jsou porostlé dubohabrovým listnatým lesem s příměsí lip, na severních stráních převládají bučiny s jedlí, javorem, klenem a tisem. Vyskytuje se tu také - na skalních ostrožnách - řídký bor, na Braitavě druh bukových pralesů a v bezprostředním okolí zámku i nepůvodní a druhově nevhodný akát. Křovinatý podrost tvoří hlavně brslen bradavičnatý a lísky. Druhová skladba lesa v zásadě velmi přesně odpovídá přírodnímu potenciálu území. V bylinném patru se pot- káváme například s prvosenkou jarní, dymnivkou plnou, plicníkem lékařským, s jaterníkem podléškou nebo hrachorem jarním. Najdeme tu ale i brambořík evropský, lilii zlatohlavou, lýkovec jedovatý. Blízko Ledových slují je pozoruhodný výskyt pestrých souborů rostlin, mezi nimiž nalezneme i unikátní ohrožené a chráněné druhy - vzácnou ostřici tlapkatou, reliktní ploštičník evropský, kyčelnici devítilistou, růži převislou, žlutě kvetoucí oměj jedhoj, šalvěj lepkavou, chrastavec křovištní, také chrpu chlumní. Na Braitavě pak roste například měsíčnice vytrvalá - typická rostlina podhorských lesů. Okolní skály, také ale celý hradební systém zámku Vranov nad Dyjí na jaře porůstá žlutě kvetoucí reliktní tařice skalní, skála u Vraní věže je lokalitou koniklece velkokvětého.

Z nesmírně zajímavé a rozmanité fauny je pozoruhodný výskyt mnoha SAVCŮ - například ježka západního, rejska malého, sysla obecného, veverky obecné, plcha velkého, křečka polního, lišky obecné, jezevce lesního, kuny skalní, tchoře tmavého, srnce, jelena, divokého prasete apod. Přímo ve sklepeních zámku a na jeho půdách sídlí kolonie netopýrů - mezi nimi byl identifikován vrápenec malý, netopýr velký, řasnatý, hvízdaný, ušatý, brvitý, dlouhouchý i černý.

 





 

Z PLAZŮ je to například ještěrka zelená, slepýš křehký a několik druhů užovek. Zajímavý je zejména výskyt až dvoumetrové užovky stromové, která byla pozo- rována pod zámkem ve Felicitině údolí.
 

 

 

 



 

Z hnízdících druhů PTÁKŮ se tu vyskytují skřivan polní, datel černý, různé druhy sýkor, vrabec polní, strakapoud velký, zvonek, čížek lesní, dlask tlustozobý, pěnkava obecná aj. Na skalách pod kaplí hnízdí výr velký, běžně se tu objevuje rorýs obecný nebo poštolka obecná, která si staví hnízda i v nepřístupných výklencích ve fasádě hlavního zámeckého traktu (na jižní straně), zalétá sem jestřáb lesní, káně lesní, v dutinách starých stromů si staví hnízda holub doupňák, u obou mostů v obci pravidelně zimují labutě velké. Na braitavském území v okolí Felicitina údolí žijí vzácní lejsci malí, také čápi černí a řada dalších druhů.



 

OBOJŽIVELNÍKY reprezentuje především mlok skvrnitý, kterého za deštivého počasí potkáme i na lesních cestách vedoucích k zámku. Přímo v jeho vnitřním areálu se pak vyskytuje masově se přemisťující ropucha obecná a ropucha zelená, která - pokud je deštivý rok - dokáže nárazově zaplnit v počtu několika set kusů celou plochu mostu i obou nádvoří zámku Vranov nad Dyjí.

 





Početnost i složení RYB v Dyji je dlouhodobě určováno především umělým zarybňováním a sportovním rybolovem. Vranovská přehradní nádrž je domovem kaprů, candátů, štik, také sumců (v roce 1994 v ní byl uloven jedinec o hmotnosti 94 kg, jeho délka činila 244 cm). V jejím horním konci se vyskytuje podoustev, dnes již velmi vzácná ouklejka pruhovaná a raritní hlavatka podunajská. Žijí zde rovněž dva druhy škeblovitých mlžů - velevrub nadmutý a velevrub malířský, jejichž lastury se dříve používaly k výrobě perleťových knoflíků (například v nedalekém dolnorakouském Hardeggu). Zajímavá je absence ryb na úseku od přehradní hráze až po podzámecký jez u bývalého panského mlýna, kde protéká jen turbinami propouštěná spodní neokysličená voda.


 



Druhová skladba HMYZU je velmi rozmanitá. Nalezneme tu například chráněné druhy jako motýla jasoně dymnivkového, tesaříka obrovského, tesaříka broskvoňového, také zajímavý síťokřídlý hmyz jako mravkolva obecného, na Braitavě pod zámkem pak brouka roháčka bukového.