MICHAL ADOLF I. (1574 - 1638)
Michal Adolf I. Althann, říšský hrabě, svobodný pán z Goldburgu a Murstettenu. Narodil se jako syn prezidenta dvorské komory Kryštofa Althanna (zemřel 1589) a Sofie z Reichenau (zemřela 1576).
Po univerzitních studiích se začal cílevědomě věnovat vojenské kariéře. Na uherském bojišti, v tzv. patnáctileté válce, se vyznamenal v bitvách proti Turkům, zejména v roce 1594 u pevnosti Raab a v roce 1601 u Stoličního Bělehradu. V roce 1610 byl císařem povýšen do stavu říšských hrabat a byl mu polepšen erb.
Postupně se stal obristem, velitelem jezdeckého pluku o tisíci koních, velitelem ostřihomské pevnosti, zemským plukovníkem v Uhrách, císařským válečným radou a polním maršálkem. Jako přívrženec Rudolfa II. v jeho sporech s bratrem se v roce 1611 účastnil v čele jednoho z pasovských oddílů českého tažení a dobývání Prahy. Jeho vojenské schopnosti a zkušenosti využíval později i císař Matyáš a po jeho smrti i Ferdinand II., za něhož byl členem čtyřčlenné válečné rady řídící před Bílou horou závěrečné operace panovníkovy armády a Katolické Ligy.
Úspěšně však působil i jako císařský diplomat - jako uznávaný odborník na problematiku uherského bojiště byl vysílán k jednáním s tureckou Portou nebo i se sedmihradskými knížaty Bočkajem a Gáborem. Kvalifikovaně se uplatnil i jako vyslanec v Polsku.
Vychován byl v luteránské konfesi, ale v roce 1598 se stal z vlastní vůle katolíkem. U příležitosti své konverze se slavnostně zavázal, že se všichni jeho mužští potomci budou jmenovat prvním jménem Michal a ženské potomstvo prvním jménem Marie, čímž založil tradici, která se udržuje dodnes. Jako horlivý podporovatel církve založil mariánské bratrstvo v Oslavanech a stal se i fundátorem jezuitských kolejí ve Znojmě, Jihlavě, Kremži a v Spišské Nové Vsi (údajně jako pokání za hříchy protestantského bratra Volfa Dětřicha, který se měl dopustit zneuctění svatých hostií). Všechny svoje děti pak nechal jezuity i vychovávat. Na svých panstvích prováděl důslednou protireformaci.
Jeho významným výbojem bylo i spoluzaložení „Rytířského řádu křesťanského vojska Nejsvětější Panny a Sv. Michala“ určeného k ochraně katolického náboženství a k boji s nevěřícími (řád byl v roce 1624 potvrzený papežem, ale pro vnitřní rozpory se během několika let rozpadl). Svůj velký dům ve Vídni „Auf dem Hof“, v němž založil bratrstvo ke cti „Svaté Eucharistie“ a „Vicaria Christi“, věnoval papeži Urbanovi VIII.
I tímto způsobem se propracoval do nejbližší přízně císaře Ferdinanda II., který se navíc u něho velmi zadlužil (v roce 1623 mu například podepsal úpis na 500 000 zlatých). Jeho majetek, z něhož věnoval 300 tisíc zlatých na vykoupení křesťanů z tureckého zajetí, zahrnoval některá panství v Dolních Rakousích, ve Slezsku a v Uhrách. Na Moravě vlastnil Oslavany a Jaroslavice a od roku 1622 krátkou dobu - spolu se svým bratrem Quintinem - i Vranov s Novým Hrádkem, který byl zkonfiskován jeho mladšímu bratrovi Volfu Dětřichovi za účast na předbělohohorském stavovském povstání. Spojené vranovsko novohrádecké dominum pak někdy okolo roku 1630 prodal nebo předal jiným způsobem Janu Arnoštovi ze Scherfenberka, druhému manželovi Doroty z Althannu rozené ze Stubenberga (vdovy po provinilém bratrovi).
Byl dvakrát ženatý. V roce 1606 se jeho první ženou stala Alžběta sv. paní Stossing z Altenspergu a Blauhofenu (zemřela 1624), v roce 1627 se oženil s Marií Evou Alžbětou sv. paní ze Šternberka a na Bechyni. S nimi měl 9 synů a 8 dcer.
Michala Adolfa I. Althanna připomíná socha ve středu jižní stěny sálu předků, která ho zpodobňuje v brnění, z jeho ramen splývá dlouhý plášť s trnovou korunou a křížem. Jeho zásluhy zdůrazňuje textová kartuš nad jeho hlavou i grisaillová malba nad okenní nikou. S pomocí alegoricko mytologického aparátu ho oslavují i obě štuková emblemata a malba nad římsou. Althannova portrétní mědirytina je zavěšena na východní stěně althannského salonu.
Autor:  zamek-vranovVydáno: 17.6.2009 15:36 Přečteno: 4072x Hodnocení: nehodnoceno |
Vaše hodnocení: |
