MICHAL JAN IV. (1710 - 1778)

_________________________________________________________________________________________

   Michal Jan IV. Althann, říšský hrabě, svobodný a korouhevní pán z Goldburgu a Murstettenu, dědičný číšník Říše římské národa německého, španělský grand první třídy, rytíř Řádu Zlatého rouna, vrchní dědičný župan czaladierského komitátu v Dolních Uhrách, c. k. skutečný tajný rada a skutečný komoří. Syn Michala Jana III. Althanna (1679 – 1722) a Marie Anny Josefy rozené Pignatelli (1689 – 1755). Spekulace o tom, že byl císařským levobočkem, jsou historicky nedoložitelné.  

    Základ jeho mimořádně úspěšné kariéry položil předčasně zemřelý otec Michal Jan III. Althann, který byl ve velmi dobrém kontaktu s císařem Karlem VI. a měl na něj nepřehlédnutelný vliv. Po otcově smrti se stává poručníkem dvanáctiletého Althanna přímo panovník, který řídí jeho výchovu směřující k právnické kariéře. Na jejím začátku stála úspěšně dovršená univerzitní studia, po nichž následoval rychlý úřednický postup. Kariérního vrcholu dosáhl někdy po roce 1749, kdy byl jmenován viceprezidentem nově zřízeného Nejvyššího justičního úřadu ve Vídnia kdy od císaře získal i prestižní Řád Zlatého rouna. V oblibě ho měla i Marie Terezie, která mu svěřovala zvláštní úkoly – v rámci tzv. tereziánských reforem se například podílel na omezení a později ukončení čarodějnických procesů, v roce 1753 ho jmenovala předsedou zvláštní komise, jejímž úkolem bylo sepsání nového občanského zákoníku.

    Vlastnil svěřenecký statek Svojšice v kouřimském kraji a dále velkopanství Čakovec v Mezimuří (na soutoku Mury a Drávy). V roce 1722, tedy bezprostředně  po smrti svého otce,  získává jako nezletilý i Vranov a Nový Hrádek. Správu spojeného dominia však za něj vykonává matka Marie Anna Pignatelli, na jejíž popud v roce 1737 přepisuje Vranov mladšímu bratrovi Michalu Antonínovi a přidává k tomu - v rámci dědického vyrovnání - 150 000 zlatých. 

   Osudy Vranova tedy příliš neovlivňuje, vrací se sem až po smrti, aby bylo jeho tělo pochováno v rodové hrobce pod zámeckou kaplí. 

   Byl čtyřikrát ženatý, a to :

• s jednadvacetiletou  Angnes Marií Bedřiškou Karlou hraběnkou Promnitz zu Halbau ze slezské šlechty (svatba 1733), s níž měl 2 syny a 1 dceru
• s osmnáctiletou Marií Josefou hraběnkou Kinskou (svatba 1740), s níž měl 2 dcery 
• s šestadvacetiletou vdovou Josefou Marií hraběnkou Frankenberg rozenou  sv. paní Fernemont (svatba 1754), s níž měl 1 dceru
• s dvaatřicetiletou dvorní dámou Marií Kristinou Julií hraběnkou Wildenstein zu Wuldbach  (svatba 1758), kterou si vzal necelé dva měsíce po svém třetím ovdovění a s níž měl ještě 5 synů a 5 dcer

   Z jeho čtyř manželství se tedy narodilo 16 dětí, z nichž se dospělosti dožilo 11.  Z těch je vhodné zmínit především Michala Maxmiliána Kajetána Františka Josefa Vincence Jana Nepomuka Jiřího, španělského granda 1. třídy, nejvyššího kraječe, štítonoše a soudce nad zápasy v obojích Rakousích, c.k. komořího a husarského majora, narozeného 1769, jehož přímí potomci žijí v Dolních Rakousích dodnes. Tištěný portrét tohoto Althanna je zavěšen na jižní stěně althannského salonu.
 

Autor: zamek-vranov Vydáno: 17.6.2012 15:40 Přečteno: 3600x Hodnocení: nehodnoceno

Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5