O PRCHLIVÉM RYTÍŘI (pověst o Mniszkovu kříži a Claryho kříži)
_________________________________________________________________________________________
Onoho dne visely mraky nad Vranovem obzvláště těžce. Lidé spěchali k domovům a zapalovali louče, aby potemnělé odpoledne vyhnali z jizeb. Zanedlouho se přihnaly přívaly deště s ostrými blesky. Nadešla noc a okna chalup pohasínala. - - - V zámku nad údolím, v malém okně Vraní věže, hořelo světlo. Zámecká dívka tu po dlouhých dnech samoty s úzkostí čekala návrat svého milého. Dobře věděla, že cesta je v noci nebezpečná a že chybný krok na cestě u okrajů skalnatého srázu znamená smrt. - - - V té době k zámku směřoval vyčerpaný kůň, pobízený netrpělivým jezdcem. Jeho kopyta se bořila do kluzké země a cesta v naprosté tmě nebrala konce. Vtom vítr na chvíli ustal, clona deště se přervala a v dálce, ve směru jezdcovy cesty, zablikalo do tmy malé světýlko. - - - Jezdec, kterým nebyl nikdo jiný, než rytíř toužebně na zámku očekávaný, pobídl koně. Vtom se znovu zablesklo, země pod koněm zaduněla a zvíře, chvějící se po celém těle, zůstalo stát. Vzpínalo se a bilo předníma nohama do tmy, z místa se ale nehýbalo. Netrpělivý rytíř vzplanul zlostí a zaryl mu ostruhy do slabin. Kůň zařičel a vzepjal se k dlouhému skoku – do prázdna. - - - Druhého dne se lidé vydali k obhlídce okolí, protože zoufalé koňské zaržání přehlušilo v noci i bouřku a dolétlo přes údolí až k oknu, kde tušící dívka omdlela. Ráno spěchala do městečka, aby spolu s poddanými sebrala rytířovo tělo. - - - Léta pak plynula a lidé zapomínali. Z děvčete se stala stařenka, která se také rozloučila se světem. Jen kříž, který dala postavit na paměť nešťastného rytíře a který byl později pojmenován po jiném majiteli vranovského zámku, stojí na skále nad Vranovem dosud, tyčí se do výšky proti zámku a varuje poutníky před náhlými výbuchy prchlivosti a před neuvážeností.
P O Z N Á M K A
Pověst má reálný základ v příhodě, která se udála za napoleonských válek – v roce 1805, kdy byl Vranov obsazen Francouzi. 16. listopadu toho roku se francouzský jízdní posel z Moravských Budějovic, který vezl depeši maršála Bernardotta, nechal v noci zmást světly ze zámku, sjel z cesty (přímo na Křížovém vrchu či spíš někde mezi Předními a Zadními Hamry) a zřítil se ze skály dolů. Francouzi, kteří ráno jeho mrtvolu objevili, vybubnovali poplach a začali terorizovat místní obyvatelstvo – do doby, než obhlídkou zjistili stopy ve sněhu a než objasnily další okolnosti nehody. S reálnou historií Mniszkova kříže (foto vpravo dole) tedy příběh nemá nic společného – podobně nesouvisí ani s Claryho křížem (foto vlevo nahoře), s nímž je v ústním podání také někdy spojován.
Autor:  zamek-vranovVydáno: 6.4.2016 16:27 Přečteno: 3329x Hodnocení: nehodnoceno |
Vaše hodnocení: |
